Kapela vznikla v roce 1994 a první zkoušky se odehrávaly v estrádním sále železniční stanice v Kralupech nad Vltavou.
Novodobá historie kapely se začíná psát na podzim roku 1996. Znovuobnovení kapely měl na svědomí Milan Tomeček – v současné době stále ještě kapelník, který je jediným žijícím pojícím článkem mezi původní a současnou kapelou. V té době se klávesového partu chopil, dnes druhý služebně nejstarší člen kapely Boris Kovářík.
V roce 2001 se u mikrofonu poprvé objevila nová zpěvačka Květa Bílková, která se postupně stala dalším stabilním pilířem kapely, o čemž svědčí mimo jiné i její dnešní jméno Květa Tomečková.
Rok 2010 je dalším zlomovým okamžikem v historii kapely. Omlazena byla kompletní rytmická sekce - Vojta Šípek bicí a Tomáš Matějka basa (oba ještě v té době "náctiletí"), kytarový part převzal Jirka "Suky" Soukup - po dlouhém hledání snad konečně stabilní a spolehlivý kytarista a konečně stálé angažmá v kapele přijal i trumpetista a zpěvák Míla Abík, který dosud v kapele pouze hostoval.
Příjemným okamžikem byl pro kapelu návrat bývalého člena kapely Jardy Terynka. Od plesové sezóny 2013 spolu s novou zpěvačkou Verčou Ludvíkovou obohacují zpěv kapely a Jarda navíc i kytarové party.
Neméně příjemné bylo pro kapelu i to, že dvacetileté výročí její existence v r. 2014 může oslavit již s novým trumpetistou Péťou Duchoslavem, který vnesl do kapely prvek "neřízené jevištní živelnosti"
Plesová sezóna 2015 byla pro kapelu poměrně složité období, neboť se musela vypořádat s personální změnou na postu basového i sólového kytaristy. Nástup roudnického matadora Oty Černého (BlackOty) na basu a benjamínka z Kostelce Kuby Michala na kytaru však rozptýlil veškeré obavy a nic neubral na vyhlášené kvalitě rytmické sekce Gradace
Rok 2019 byl pro Gradaci poměrně významným. Kromě oslav 25 let působení Gradace na hudební scéně, které se za hojné účasti bývalých členů a kamarádů uskutečnila v sále hospody u Vládi Podařila, se řady kapely rozšířily jednak o bezva kluka Lukáše Dědiče, který se v následující sezóně bude s Borisem dělit o klávesový part a jednak o nadějného bubeníka Sebastiána Černého (BlackSebíka - shoda jména s jeho tátou Otou není náhodná), který v případě nutnosti zaskočí za Vojtu či rozšíří barvu zvuku rytmické sekce o perkuse anebo, světe div se, je schopen zaskočit i za Kubu na kytaru.
V roce 2021 bez ohledu na covidová omezování na všech frontách jsme vsadili na opačný trend a to je rozšířit kapelu ještě o dva schopné chlapce Matyho a Viktora Huga Pohořalého (trombón a druhá trumpeta), kteří neskutečně rozsvítili dechovou sekci.